Červnová přehlídka oblohy - přichází léto

Již koncem června podle astronomických pravidel přivítáme léto. 21. června totiž nastává letní slunovrat, který letos připadá na 20:06 hodin středoevropského letního času. Letní slunovrat je právě ten okamžik, kdy se Slunce při svém ročním pohybu promítá zcela nejvýš nad severní zemskou polokouli, tedy na +23,5 stupeň severní zeměpisné šířky. Nejen astronomové tuto rovnoběžku nazývají obratníkem Raka.

V období letního slunovratu je noc nejkratší za celý rok. Slunce v tento den vychází již v 4:51 hod. a zapadá až ve 21:13 hod., je tedy v naší zeměpisné šířce nad obzorem plných 16 hodin a 22 minut. Dalším důležitým faktem je i skutečnost, že Slunce během noci nezapadá příliš hluboko pod obzor, tedy i již tak krátké noci jsou mnohem jasnější, než noci v kteroukoli jinou roční dobu.

I přes krátké trvání nepříliš tmavé noci si můžeme na jasné večerní obloze všimnout letních souhvězdí, které se pozvolna objevují nad východem. Naopak nad západním obzorem se loučí jarní souhvězdí (např. Rak, Lev, apod.), která s přibývajícím soumrakem zapadají.

S prohlídkou červnové večerní oblohy začněme právě nad západním obzorem. Zde září jasná modrobílá hvězda Regulus. Tato hvězda je nejjasnější z již zmíněného souhvězdí Lva. Tomuto souhvězdí byla věnována celá únorová přehlídky, takže jen velmi stručně. Lev opravdu v mnohém připomíná ležící šelmu, případně sfingu. Mnozí však tomto obrazci vidí žehličku, nebo nepříliš symetrické ramínko na šaty.

Východně od Lva se velmi nízko nad obzorem rozprostírá další jarní souhvězdí, Panna. Tento obrazec je snadno identifikovatelný taktéž podle velmi jasné světlé hvězdy Spica. Panna je u pozorovatelů s většími dalekohledy velmi populární, protože v se její severozápadní částí, tedy na pomezí souhvězdí Lva, rozprostírá velká kupa galaxií.

Přesuňme se však již na hlavní obrazce časně letní oblohy. Relativně vysoko nad jihem září velmi jasná oranžová hvězda - Arkturus. Jde o nejjasnější hvězdu ze souhvězdí Pastýře. Arkturus má na obloze znázorňovat lovce (nebo též hlídače, pastýře) který hledí na medvěda. A opravdu. Pokud se totiž podíváte na Velký vůz (resp. Velkou medvědici), která senyní nachází téměř v nadhlavníku, právě na hvězdu Arkturus směřuje oj Velkého vozu, nebo ocas Velké medvědice.

Arkturus je nám nejbližší zástupce hvězdné třídy červených obrů. Tato hvězda je ve vzdálenosti pouze přibližně 36 světelných let, jeho průměr je 27krát větší, než je průměr našeho Slunce (viz. obrázek). Budeme-li porovnávat svítivost Arktura a Slunce, pak bude Akrturus přibližně 115krát svítivější.

Samotné souhvězdí Pastýře se pak rozprostírá přímo nad Arkturusem. Mnohým tvar Pastýře připomíná spíš mírně pokřivený tvar klasického vyobrazení velkého broušeného diamantu.

Východně (vlevo) od Pastýře se nachází malé, ale velmi půvabné souhvězdí Severní korunky. Jde o malý oblouček ve tvaru písmene “U”. Toto souhvězdí taktéž může připomínat perly navlečené na šňůrce.

Když se zahledíme ještě více východ, nyní jsme již nad jihovýchodem, můžeme si všimnout podivného čtyřúhelníku ve tvaru květináče. To je souhvězdí legendárního Herkula. Máte-li dobrý zrak a příležitost nepřesvícené oblohy od pouličního osvětlení, pak můžete při pozorném pohledu na spojnici prvých hvězd čtyřúhelníku spatřit malý nevýrazný mlžný obláček. Při použití triedru je již zcela jasně vidět mlhavý objekt. Větší dalekohled na tomto místě rozliší nádhernou hvězdokupu, která má označení M13.

Konečně se přesouváme nad východní obzor. Zde se již zvečera dají shlédnout obrazce typicky letní. Jsou zde k vidění tři velmi jasné hvězdy: Vega, Deneb a Altair. Tyto tvoří tzv. letní trojúhelník, tedy ústřední orientační symbol na letní obloze. Během léta budou tyto tři hvězdy dominovat obloze, protože se přesunou vysoko nad jih. Zcela určitě se k letnímu trojúhelníku ještě vrátíme, nyní již jen ve zkratce. Zcela nejjasnější hvězda z trojúhelníku (vpravo nahoře) se jmenuje Vega a pochází ze souhvězdí Lyry. Hvězda tvořící severovýchodní vrchol trojúhelníku (vlevo) se jmenuje Deneb a patří do souhvězdí Labutě. Nejblíže k východnímu obzoru se nachází hvězda Altair, která se nalézá v souhvězdí Orla.

Během června můžeme teoreticky spatřit i všechny planety. Merkur se na počátku měsíce nalézá velmi nízko nad západním obzorem pod západu Slunce. Planeta Venuše stále ještě září zvečera velmi vysoko nad jihovýchodem. Minulý měsíc se planeta Saturn schovala za disk Měsíce, v červnu se za Měsíc na chvilku schová právě Venuše. Stane se tak 18. června mezi 16:24 hod. až 18:45 hod, tedy ještě na podvečerní obloze. Úkaz tedy nebude viditelný pouhým okem. Venuše se nalézá ve východní části souhvězdí Blíženců. Planeta Mars se nachází v souhvězdí Ryb, tudíž vychází kolem půlnoci. Podmínky pro pozorování Jupiteru se stále zlepšují, již nyní jej můžeme pozorovat prakticky po celou noc. Nachází se na pomezí souhvězdí Hadonoše a Štíra, tedy nízko nad obzorem přímo nad jihem. Saturn společně s jarními souhvězdími již z oblohy pozvolna mizí. Během června jej můžeme pozorovat pouze v první polovině noci, kdy se nalézá nad západním obzorem mezi souhvězdími Lva a Raka. Uran a Neptun jsou pozorovatelní již pouze pomocí dalekohledů a vyhledávacích map. Obě planety vycházejí ve druhé polovině noci.

Vzhledem k celkové rekonstrukci objektu brány Matky Boží v Jihlavě, tedy i místa, které slouží jako veřejná jihlavská astronomická pozorovatelna, jsou pozorování pomocí dalekohledů krátkodobě přerušena. Pravidelná pondělí astronomická pozorování z brány Matky Boží v Jihlavě se obnoví opět od 25. června, kdy bude opět možné z hradební věže za jasného počasí společně s Jihlavskou astronomickou společností pohlédnout do vesmíru. Další informace na www.jiast.cz.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web