Červnová přehlídka oblohy – pozdně jarní soumrak

Typicky jarní hvězdné obrazce z oblohy pozvolna mizí. Naše planeta se při svém ročním oběhu stále více severní polokoulí přiklání ke Slunci a noci se zkracují. Jaro se chýlí ke svému konci aby mohlo předat vládu létu. Astronomové konec jara a začátek léta označují jako letní slunovrat. V této době je Slunce (při pozorování ze severní polokoule) vůbec nejvýš na obloze, jak jen to jde. Naopak v noci zapadá jen pár stupňů pod obzor.

Letní slunovrat v roce 2009 nastane tradičně 21. června, stane se tak v 7:45 hod. středoevropského letního času. S tímto okamžikem končí jaro a začíná léto. Po letním slunovratu však ono prodlužování dnů na úkor noci končí. Severní zemská polokoule se v důsledku ročního oběhu opět začne od Slunce pozvolna odvracet, což se u nás začne projevovat stále pozdějšími východy a časnějšími západy Slunce. Během léta však tyto rozdíly ještě nejsou příliš patrné.

V červnu Slunce (při pohledu ze severní polokoule) zapadá vůbec nejpozději, jak jen to jde. Například v den slunovratu Slunce zapadá až 13 minut po 21. hodině středoevropského letního času. Hvězdné nebe se tak začíná rozsvěcet přibližně hodinu po západu Slunce. Astronomická pozorování proto v tuto dobu začínají až kolem 22. hodiny.

Vůbec první hvězda se po západu Slunce objevuje vysoko nad jihem. Při jasné obloze a ostrém zraku ji lze spatřit již krátce po západu Slunce. Jde o hvězdu Arcturus, vůbec nejjasnější hvězdu ze souhvězdí Pastýře a třetí nejjasnější hvězdu na naší obloze (mimo Slunce). Tato hvězda je oproti ostatním tělesům v jižní části oblohy výrazně jasnější, nelze ji proto zaměnit s jiným tělesem.

V tuto dobu se zároveň téměř v nadhlavníku nachází i známý obraz Velkého vozu (části souhvězdí Velké medvědice). Právě Velkého vozu lze použít jako pomůcky pro nalezení Arctura. Pokud totiž prodloužíme jo vozu (složenou ze tří hvězd) a zachováme její křivost, pak se dostaneme  právě k Arcturu.

Arcturus (viz. obrázek) patří mezi ty hvězdy, které astronomové označují jako rudé obry. Jde o velkou červenou hvězdu jejíž průměr je vskutku úctyhodný. V porovnání s našim Sluncem je Arcturus přibližně 26krát větší. Jeho průměr je téměř 36,5 milionů kilometrů. Pokud by byl Arcturus ve středu naší sluneční soustavy místo Slunce, na naší obloze by byl o něco málo větší než zatnutá pěst při natažené ruce. Jen pro představu, naše Slunce se na obloze schová za palec natažené ruky, a to hned čtyřikrát. Pokud bychom však Arcturus položili vedle Slunce, byl by až 114krát svítivější. Teplota Arcturu je však v porovnání se Sluncem asi o 2000 °C nižší, na povrchu totiž dosahuje asi 4000°C.

Hvězda Arcturus je přitom relativně blízkou hvězdou. Od země ji dělí pouze 34 světelných let (jeden světelný rok je právě ta vzdálenost, kterou urazí světlo ve vesmíru za jeden pozemský rok; jeden světelný rok = přibližně 9,46 bilionů kilometrů).

Krátce poté, co se nad jihem rozzáří Arcturus, nad jihovýchodem začne nesměle poblikávat další jasná hvězda - Vega ze souhvězdí Lyry. I v tomto případě se jedná o hvězdu, která je o něco větší než Slunce. Rozměrů Arcturu však Vega ani zdaleka nedosahuje. Její průměr je jen asi 2,5 milionu kilometrů (1,7násobek Slunce). Jak již bílá barva Vegy naznačuje, jedná se o hvězdu s vysokou povrchovou teplotou. Ta dosahuje až k 12 000°C. Světlo z Vegy na Zemi letí přibližně 25let.

Astronomická měření naznačují, že okolí Vegy obklopuje velký disk hmoty (pravděpodobně jde o tzv. protoplanetární disk, tedy disk, ze kterého se v budoucnu mohou zformovat planety). Někteří vědci předpokládají, že okolo Vegy již může obíhat o planeta velmi podobná našemu Neptunu. Její přítomnost však dosud nebyla přímo potvrzena.

S přibývajícím červnovým soumrakem se na nebi objevuje další, již třetí jasná hvězda. Ta se ukazuje nízko nad jižním obzorem. Oproti Arcturu je však mírně západněji. Jde o hvězdu jménem Spica, tedy nejjasnější hvězdu v souhvězdí Panny. Oproti výše jmenovaným, Spicu od Země dělí výrazně větší vzdálenost, totiž plných 260 světelných let. I Spica je větší než naše Slunce, co do průměru téměř 8krát. Kolem této hvězdy navíc obíhá ještě jedna menší hvězda (ta je oproti našemu Slunci přibližně 4krát větší). Obě dvě hvězdy přitom obíhají kolem společného těžiště.

Záběrem opět už jen tradiční přehlídka planet, tentokráte červnových. Krátce před východem Slunce lze nad východem v souhvězdí Ryb spatřit jasnou Venuši. Hned vedle Venuše se nyní promítá i svitem výrazně slabší planeta Mars. Nachází se východně od Venuše. I největší z planet, Jupiter, je nyní je ranní obloze. Oproti Venuši s Marsem však vychází o poznání dříve. Před východem Slunce je k vidění již nad jihovýchodem na pomezí souhvězdí Vodnáře a Kozoroha, pozorovat jej tak lze prakticky v celé druhé polovině noci. Planeta Saturn je nyní jediná, která je pozorovatelná hned po setmění. Po západu Slunce ji lze spatřit jako jasnější hvězdu přímo pod souhvězdím Lva nad jihozápadem. Poslední planety, Uran a Neptun, nyní nalezneme na ranní obloze, poblíž Jupiteru. Zatímco Uran se promítá do souhvězdí Vodnáře, Neptun je v souhvězdí Kozoroha.

Všichni zájemci o astronomická pozorování mohou i v červnu 2009 využít veřejných pozorování s Jihlavskou astronomickou společností. Pozorování s pomocí dalekohledů probíhají na vyhlídkové terase jihlavské brány Matky Boží (Věžní 1) od 22:00 hod. Více informací na www.jiast.cz.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web