Červencová přehlídka oblohy - Hadonoš a Had

Červenec pro noční tmu příliš vstřícný není. Slunce při pohledu ze severní zemské polokoule stále ještě ráno vychází velmi brzy a večer zapadá velmi pozdě. Nakonec i během noci je naše hvězda, Slunce, schována jen  těsně pod severním obzorem (platí pouze pro pozorování z naší zeměpisné šířky). Letní noci jsou tedy nejen velmi krátké, ale i velmi jasné.

Po dobu přibližně tří týdnů kolem letního slunovratu (slunovrat nastal 21. června 2009) je Slunce pod obzorem dokonce tak těsně, že vůbec nenastává tzv. astronomická noc. Ta je definována jako doba, během níž je Slunce více než 18° pod obzorem. Během léta tedy z astronomického hlediska večerní (astronomický) soumrak volně přechází v ranní (astronomický) soumrak.

V létě díky krátkým a jasným nocím astronomové příliš pozorování sice neudělají, přesto je na obloze k vidění celá řada zajímavých objektů. Dnes se vydáme na přehlídku hned dvou souhvězdí, totiž Hadonoše a Hada. Obě tato souhvězdí sice rozhodně mezi ty nejznámější nepatří, přesto jsou z hlediska astronomie velmi důležitá. Během července jsou tato souhvězdí pozorovatelná vůbec nejlépe. Už po setmění se objevují nízko nad jižním obzorem.

Hadonoš dle mytologie zobrazuje Apollónova syna Aesculapuse. Právě on se ve svém mládí naučil tajům nejrůznějších bylinek. Pro své dovednosti se tak stal vyhledávaným léčitelem. Dokázal uzdravovat nemoci a hojit i těžké rány. Jeho schopnosti měly dokonce sahat až tak daleko, že dokázal k životu přivádět i mrtvé. Díky tomu se záhy dostal na nemilost bohů obývajících Olymp. Aby na zemi nekřísil mrtvé a nenarušoval tak pevný řád světa, nejvyšší bůh Zeus jej přenesl na oblohu. Zde je s ním i velký had, který mu pomáhal vyhledávat léčivé rostliny. Právě v této legendě má své kořeny i had coby symbol moudrosti a znalosti léčitelství, který je lékaři používán dodnes.

Přes souhvězdí Hadonoše dnes prochází i tzv. ekliptika, tedy dráha po které se zdánlivě pohybuje Slunce. Ve skutečnosti je ekliptika projekce roviny ročního pohybu Země. Hadonoš přesto nepatří mezi zvířetníková souhvězdí. Doopravdy však právě přes toto souhvězdí Slunce prochází od konce listopadu do poloviny prosince.

V roce 1604 v Hadonošovi zazářila velmi jasná supernova. Tu na dvoře Rudolfa II. pozoroval a popsal i slavný astronom Johannes Kepler, proto je mnohdy označovaná jako Keplerova supernova. Shodou okolností šlo i o poslední prokázané pozorování supernovy v naší Galaxii. Jako supernova je v astrofyzice označováno závěrečné stádium vývoje velmi hmotných hvězdy, které v důsledku nedostatku paliva explodují, čímž se výrazně zvýší jejich jasnost. Podle soudobých měření Keplerova supernova vzplanula ve vzdálenosti asi 30 000 světelných let od Země.

Nejjasnější hvězda souhvězdí Hadonoše nese jméno Ras Alhague a představuje Hadonošovu hlavu. Ve skutečnosti se jedná o hvězdného obra, který je od Země vzdálen jen asi 60 světelných let.

V souhvězdí Hadonoše se nachází i astronomicky velmi důležitá hvězda, tzv. Barnardova hvězda. Tento objekt je sice pozorovatelný až většími dalekohledy, avšak pro astronomy je velmi důležitý. Tato malá červená hvězda je od Země vzdálená jen necelých 6 světelných let. Astronomové u ní navíc zjistili velmi rychlý vlastní pohyb. Její rychlost je v přepočtu přibližně 140 kilometrů za sekundu (vůči Slunci). Je tedy vůbec nejrychleji se pohybující známou hvězdou.

Hadonoš je souhvězdím bohatým i na nejrůznější hvězdokupy. I s malým loveckým triedrem jich zde lze spatřit celou řadu.

Souhvězdí Hada (kterého drží hadonoš) je jediným souhvězdím které je rozděleno na dvě části, totiž na hlavu hada a ocas hada. Souhvězdí je rozděleno právě Hadonošem. Západně od Hadonoše je hlava hada, východně pak ocas hada. Hada lze na obloze nalézt celkem snadno. Jde o výrazný mírně ohnutý pás hvězd, který nyní můžeme vídat nad jihem. Jeho hlava směřuje k velmi jasné oranžové hvězdě Arcturus ze souhvězdí Pastýře (v současnosti nejjasnější hvězda nad jihozápadem). Majitelé i menších astronomických dalekohledů v Hadovi mohou obdivovat třeba jednu z nejjasnějších kulových hvězdokup M5 vzdálenou na 25 000 světelných let. Stejně tak se v Hadovi nachází i rozsáhlá mlhovina M16. Toto místo je oblastí, kde z plynů a prachu vznikají nové hvězdy, do jisté míry je tak jednu z kosmických porodnic.

Během července pozadu nezústávají pozadu ani planety, kte svým pozorovatelmů jeou vcelku vstřícné. Krom Merkuru jsou nyní vidět všechny planety naší sluneční soustavy. Jasnou záři Venuše můžeme pozorovat ráno nad jihovýchodem, nachází se v souhvězdí Býka. Planeta Mars se nyní promítá taktéž na ranní oblohu, dokonce poblíž Venuše. Mars je od Venuše západně.  Na ranní obloze je i nakonec dobře pozorovatelná i největší z planet, totiž Jupiter. Ten však vychází již před půlnocí, ráno je tedy již téměř nad jihem. Naopak Saturn je aktuálně jen na večerní obloze. Promítá se do souhvězdí Lva, po setmí se tedy již kloní k západnímu obzoru. Za pomoci alespoň malých dalekohledů je možné pozorovat i planety Uran a Neptun. Uran v souhvězdí Vodnáře, Neptun v souhvězdí Kozoroha. Obě planety jsou na oboze viditelné krom večera prakticky celou noc.

Zájemci o astronomii mohou i v červenci navštívit pozorování oblohy s Jihlavskou astronomickou společností. Ta se konají za jasného počasí vždy v pondělí po setmění (od 22:00 hod.) na věži brány Matky Boží v Jihlavě (vchod z Věžní 1). Z důvodu konání letního dětského astronomického tábora jsou však pozorování 20. a 27. července zrušena. Podrobnosti na www.jiast.cz.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web