Březnová přehlídka oblohy - nástup jarních souhvězdí

V březnu nastávají hned dvě změny. Začíná léto a mění se čas. Letošní jaro začne 20. března s úderem 45. minuty 6 hodiny ranní. Tou dobou se bude Slunce nacházet přesně nad zemským rovníkem. Z toho důvodu také 20. března nastává rovnodennost, tedy jeden ze dvou dnů v roce, kdy je z hlediska nebeské mechaniky den stejně dlouhý jako noc. Ve skutečnosti to tak ale není. Sluneční paprsky se v zemské atmosféře lámou, čímž se den zdánlivě prodlužuje.

30. března zároveň dochází ke změně času. Naše hodinky si přeřídíme ze středoevropského času na čas středoevropský letní. V nedělní ráno 30. března bychom si měli ve 2:00 hod. posunout ručičky hodinek na 3:00 hod. Tento den se tedy zdánlivě o jednu hodinu ochudíme. Astronomie sice v nejrůznějších časomírách hraje velmi podstatnou roli, avšak za změnu času opravdu nemůže. Změna času má své kořeny především úspoře v hospodaření s elektrickou energií.

Březnová obloha se již pozvolna loučí se zimními hvězdnými obrazci. Po setmění se k západnímu obzoru kloní Býk, známý Orion, ale i Velký pes. Na jejich místo se již tlačí souhvězdí Raka, Lva a Panny, tedy souhvězdí ryze jarní.

Březnovou prohlídku oblohy začněme nad východním obzorem. Zde lze krátce po setmění spatřit Spicu. Tato modrobílá hvězda leží ve vzdálenosti asi 260 světelných let od Slunce. Jihovýchodně od Spicy se rozprostírá souhvězdí Panny. Tato část oblohy však bude lépe pozorovatelná až během příštích měsíců.

Nad Pannou, tedy přibližně nad severovýchodním obzorem se objevuje souhvězdí Pastýře. Poznáme ho podle toho, že vypadá jako velké písmeno P. Během března je však velmi výrazně nakloněné směrem ke svému bříšku. Na patě písmena P nalezneme jasně oranžovou hvězdu Arcturus. Arcturus nalezneme i podle Velkého vozu. Ten se v březnu nachází vysoko nad obzorem, během noci je téměř přesně v zenitu (v nadhlavníku). Pokud prodloužíme oj vozu a zachováme její křivost, dostaneme se právě na tuto jasnou hvězdu. Arcturus patří do kategorie velkých červených obrů. Je ve vzdálenosti asi 36 světelných let a jeho průměr je asi 26krát větší než Slunce.

Západně do Panny nalezneme velké souhvězdí Lva. Tento obrazec je jeden z mála, který svým tvarem opravdu alespoň vzdáleně připomíná to, po čem je pojmenován. V tomto případě s jistou dávkou fantazie opravdu můžeme na spojnicích hvězd vytušit obrys ležící šelmy. Nejjasnější hvězda Lva se jmenuje Regulus, což ve volném překladu do češtiny znamená něco jako malý princ. Tato hvězda se nalézá v jihozápadní části souhvězdí (vpravo dole). Ve skutečnosti jej od Slunce dělí vzdálenost necelých 80 světelných let. Opět se jedná o hvězdu, která září modrobíle.

Výše popsané hvězdy (tedy Spica, Arcturus a Regulus) tvoří tzv. jarní trojúhelník. Barvy hvězd mají svůj základ v teplotách hvězd. Zatímco horké hvězdy (povrchová teplota cca. 8 000 °C) mají barvy světlé, tedy jako bílá, modrobílá, apod., velmi chladné hvězdy (povrchová teplota cca. 4 000 °C) jsou zbarvené do oranžova až červena. Naše Slunce má povrchovou teplotu přibližně 6 000 °C.

Západně od Lva (tedy aktuálně nad jižním obzorem) se nachází relativně nenápadné souhvězdí Raka (viz. obrázek). Pokud se na tuto část oblohy zadíváte pod dostatečně tmavou oblohou, pak Raka uvidíte jako malou trojnožku. Vezmete-li si na pomoc třeba i malý triedr, pak jen malý kousíček severozápadně (vpravo nahoře) od prostřední hvězdy spatříte velmi půvabnou otevřenou hvězdokupu M44. Mezi lidmi je tento objekt také známý jako hvězdokupa Jesličky. Od Země jí dělí vzdálenost téměř 580 světelných let. Její stáří je odhadováno na 930 miliónů let.

Na březnové obloze můžeme spatřit pouze tři planety naší sluneční soustavy. První z nich je červený Mars. Ten se aktuálně nachází velmi vysoko nad jihozápadním obzorem na pomezí souhvězdí Býka a Blíženců. Mars se od Země nyní již vzdaluje, takže podmínky k jeho pozorování jsou stále horší. Nyní jej na obloze můžeme ještě sledovat téměř celou noc. Zapadá totiž až v ranních hodinách.

Další planetou březnového nebe je Jupiter. Ten se nyní nachází ještě nízko nad východním obzorem na ranní obloze. Jeho velmi jasná bílá záře je prakticky nepřehlédnutelná. Vezmete-li si na pomoc i malý dalekohled, pak na Jupiteru uvidíte atmosférické poruchy, stejně tak i velké měsíce, které planetu obíhají.

Poslední viditelnou planetou je Saturn. Ten je v únoru velmi dobře pozorovatelný. Nachází se totiž jižní části v souhvězdí Lva, je tedy nad obzorem téměř celou noc. Zapadá až před svítáním. S dalekohledem na Saturnu lze objevit velké a rozsáhlé prstence, ale i jeho měsíce. Za dobrých podmínek lze spatřit i atmosférické pásy.

Každý zájemce o astronomii může navštívit pravidelná veřejná pozorování oblohy pomocí dalekohledů. Jihlavská astronomická společnost je připravuje vždy v pondělí na bráně jihlavské Matky Boží (vchod z Věžní 1). V březnu pozorování začínají v 19:00 hod. Podrobnosti naleznete na internetové adrese www.jiast.cz.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web