Březnová přehlídka oblohy – opozice Saturnu

V minulém (únorovém) vydání našeho seriálu jsme se věnovali opozici planety Mars, nyní, v březnu, nastane opozice další planety, totiž Saturnu. Jen ve stručnosti proto shrňme, co termín „opozice“ vlastně znamená. Jde o právě takové postavení kosmických těles, v našem případě planet, kdy při pozorování ze Země vidíme planetu v opozici přesně na druhé straně oblohy, než je Slunce. V principu tedy taková planeta nad východním obzorem vychází v době západu Slunce a nad západním obzorem zapadá v době východu Slunce. Zjednodušeně řečeno, planetu lze pozorovat prakticky po celou noc, přičemž vůbec nejvýše nad (jižním) obzorem se planeta nachází přesně o půlnoci. Planeta v opozici je zároveň k Zemi nejblíže. Z výše řečeného tedy vyplývá, že období opozice je pro pozorování daného tělesa zcela nejpříhodnější.

Planeta Saturn je obecně považována za jeden z neúžasnějších klenotů večerní oblohy, a to především díky unikátnímu systému prstenců, které kolem planety obíhají. Saturn je zároveň i snadným cílem, který je velmi dobře patrný i v malých dalekohledech. Při pozorování okem, tedy bez pomoci dalekohledu, Saturn lze spatřit jako jasný bod na obloze, který září cihlově červenou až hnědou barvou.

Ve skutečnosti Saturn představuje druhou největší planetu naší Sluneční soustavy, která je co do průměru více než 9krát větší než Země (rovníkový průměr planety je 120 660 km). Saturn kolem Slunce obíhá ve vzdálenosti necelé  1,5miliardy kilometrů. Jeden rok (tedy jeden oběh kolem Slunce) trvá přibližně 29,5roku pozemských, avšak jeden den na Saturnu (jedna otáčka kolem vlastní osy) trvá pouhých 10,2hodiny.

Stavba druhé největší planety sluneční soustavy je velmi zajímavá.  Astronomové předpokládají, že uprostřed Saturnu je jádro tvořené horninami a ledem, které je pravděpodobně až třikrát větší, než je průměr Země. Důkladná astrofyzikální měření naznačují, že nad samotným jádrem se v několika vrstvách nachází obrovské množství vodíku a helia. Velmi vysoká atmosféra nad relativně rychle rotující planetou pochopitelně proudí velkou rychlostí, avšak především díky přítomnosti zmrzlých krystalků metanu v atmosféře zde nedochází k tak velkým turbulentním jevům, jako je tomu u ještě většího Jupiteru. Pomocí astronomických dalekohledů však i na Saturnu lze proudění atmosféry pozorovat. Při dobrých atmosférických podmínkách lze na disku planety vidět tmavé pruhy, které jsou rovnoběžné s rovinou rovníku.

Z hlediska amatérského pozorovatele jsou na Saturnu zcela jednoznačně nejpřitažlivější systémy jeho prstenců, které nad planetou krouží nad rovinou rovníku. Prstence tvoří obrovské množství částic o různých rozměrech. Nalezneme zde malé kamínky o průměru v řádu milimetrů, ale i balvany o průměru několika desítek metrů. Toto vše obíhá víceméně stejnou úhlovou rychlostí kolem planety. Průměr prstence je přibližně 280 000km (více než čtvrt milionu km), šířka prstence je však velmi malá, přibližně jen jeden kilometr.

Současná situace ohledně pozorování prstenců je však vcelku nepříznivá. Vzájemná poloha Země a Saturnu se pochopitelně s časem mění. Rovina, po které obíhá Země okolo Slunce (tzv. ekliptika) je odlišná od roviny, po které kolem Slunce obíhá Saturn. V praxi to znamená, že se na Saturn po dobu několika let díváme z podhledu, nebo z nadhledu. Zcela pochopitelně občas nastává i situace, kdy se na Saturn díváme přesně z boku, a právě takové období je právě nyní. Již výše bylo zmíněno, že šířka prstenců je pouhý kilometr, což znamená, že Saturnovy prstence v současnosti jsou pozorovatelné jen velmi špatně, v menších dalekohledech dokonce vůbec nemusejí být patrné. Situace se však bude s přibývajícím časem (v řádu let) opět zlepšovat.

Letošní opozice Saturnu nastane 22. března. Planeta se nachází v jižní části souhvězdí Lva. Jasnost Saturnu v této době bude pouhých +0,5magnitud, což je jasnost, kterou lze přirovnat k jasu nejjasnějších hvězd noční oblohy.

Březnová obloha však ani zdaleka nenabízí jen planetu Saturn. K vidění je například i planeta Merkur, která se objevuje nízko nad západním obzorem těsně před západem Slunce, avšak až na samém konci měsíce. Venuši lze vcelku bez obtíží pozorovat nad západním obzorem krátce po západu Slunce. Planeta Mars (taktéž velmi jasné těleso) se vzhledem k Saturnu na obloze nachází západněji, viditelná je tedy prakticky po celou noc, avšak s výjimkou jitra. Planety Jupiter, Uran i Neptun jsou nyní zcela nepozorovatelné.

Každý zájemce o astronomii může navštívit veřejné pozorování oblohy společně s Jihlavskou astronomickou společností. Pozorování probíhají každé pondělí po setmění (v březnu od 19:00 hod.) na bráně Matky Boží v Jihlavě (Věžní 1). Podmínkou je však jasná obloha. Více informací na www.jiast.cz.

Psáno pro Jihlavské listy, http://www.jihlavske-listy.cz.

1 komentář »

1. Saturn v opozici | Jihlavská astronomická společnost říká:
   22. 3. 2010 v 08:16

   [...] Více v článku. [...]

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web