Astronomie 2010

Rok 2010 z astronomického hlediska opět rozhodně nebude patřit mezi roky, které oplývají četnými a vizuálně působivými astronomickými jevy. Následující přehled přináší orientační rozvrh astronomických jevů aneb co nás čeká a nemine…

středoevropský čas (SEČ) a středoevropský letní čas (SELČ)

Středoevropský letní čas (SELČ) platí od 28. března 2010 od 2:00 hod. do 31. října 2010 do 3:00 hod. Ve všech ostatních ročních obdobích platí Středoevropský čas (SEČ).

změna času:
28. března 2010: ze SEČ na SELČ: +1 hod. (ve 2:00 přesunout hodiny na 3:00)
31. října 2010: ze SELČ na SEČ: -1 hod. (ve 3:00 přesunout hodiny na 2:00)

roční období

Následující přehled uvádí začátky ročních období:
jaro: 20. března 2010 v 18:32 SEČ – jarní rovnodennost
léto: 21. června 2010 v 12:28 SEČ (13:28 SELČ) – letní slunovrat
podzim: 23. září 2010 v 4:08 SEČ (5:08 SELČ) – podzimní rovnodennost
zima: 22. prosince 2010 v 0:38 SEČ – zimní slunovrat

přísluní a odsluní

přísluní: 3. ledna 2010, cca. 1:00 SEČ - Země je nejblíže Slunci: 147,1 milionů km
odsluní: 6. července 2010, cca. 12 SEČ – Země je nejdále od Slunce: 152,1 milionů km

Slunce

Při pozorování z České republiky (v přepočtu na 50° severní zeměpisné šířky a 15° východní zeměpisné délky):

vůbec nejdříve Slunce vychází: 13. až 20. června: 03:50 SEČ (04:50 SELČ)
vůbec nejpozději Slunce vychází: 1. ledna 2010 a 30. a 31. prosince 2010: 7:59 SEČ
vůbec nejdříve Slunce zapadá: 3. a 4. prosince 2010: 16:00 SEČ
vůbec nejpozději Slunce zapadá: 20. června až 1. července 2010: 20:13 SEČ (21:13 SELČ)

Průchod Slunce místním poledníkem, resp. pravé poledne – denní doba, kdy je Slunce nejvýš nad obzorem (pro orientaci jsou uvedeny pouze mezní hodnoty):

1. ledna 2010: 12:03:31 SEČ
následně se čas pravého poledne posouvá kupředu až do
10. až 12. února 2010: 12:14:12 SEČ
poté se čas pravého poledne opět posouvá zpět, přičemž nejblíže občanského poledne bude průchod Slunce meridiánem
15. dubna 2010: 12:00:04 SEČ (to však již platí SELČ, takže 13:00:04 SELČ)
poté pokračuje posun pravého poledne zpět až do
12. až 15. května 2010: 11:56:20 SEČ (12:56:20 SELČ)
poté se čas pravého poledne opět posouvá kupředu, přičemž nejblíže občanského poledne bude průchod Slunce meridiánem
13. června 2010: 12:00:02 (to však platí SELČ, takže 13:00:02 SELČ)
poté pokračuje posun pravého poledne kupředu až do
25. července 2010: 12:06:32 SEČ (13:06:32 SELČ)
poté se čas pravého poledne opět posouvá zpět, přičemž nejblíže občanského poledne bude průchod Slunce meridiánem
1. září 2010: 12:00:02 SEČ (13:00:02 SELČ)
následuje pokračování posunu zpět až do
2. až 4. listopadu 2010: 11:43:34 SEČ
poté se opět pravé poledne posouvá kupředu, přičemž nejblíže občanskému poledni bude průchod Slunce meridiánem
25. prosince 2010: 11:59:59 SEČ
následuje posun kupředu, přičemž pravé poledne na konci roku nastane
31. prosince 2010: 12:02:55 SEČ

Měsíc

perigea (přízemí):
1.1.; 30.1.; 27.2.; 28.3.; 24.4.; 20.5.; 15.6.; 13.7.; 10.8.; 8.9.; 6.10.; 3.11.; 30.11.; 25.12.
apogea (odzemí):
17.1.; 13.2.; 12.3.; 24.4.; 6.5.; 15.6.; 1.7.; 29.7.; 25.8.; 21.9.; 18.10.; 15.11.; 13.12.

vůbec nejblíže Zemi: 30.1. (cca. 10:00 SEČ) a 8.9. (cca. 5:00 SEČ): 357 000 km
vůbec nejdále od Země: 13.2. (cca. 3:00 SEČ): 407 000 km

první čtvrť: 23.1.; 22.2.; 23.3.; 21.4.; 21.5.; 19.6.; 18.7.; 16.8.; 15.9.; 14.10.; 13.11.; 13.12.
úplněk: 30.1.; 28.2.; 30.3.; 28.4.; 28.5.; 26.6.; 26.7.; 24.8.; 23.9.; 23.10.; 21.11.; 21.12.
poslední čtvrť: 7.1.; 6.2.; 7.3.;6.4.;6.5.; 4.6.; 4.7.;  3.8.; 1.9.; 1.10.; 28.11.; 28.12.
nov: 15.1; 14.2.; 15.3.; 14.4.; 15.5.; 12.6.; 11.7.; 10.8.; 8.9.; 7.10.; 6.11.; 5.12.

Merkur

Během roku 2010 nasávají tři příležitosti pro pozorování planety Merkur.

Od 9. ledna do 8. února 2010 se planeta Merkur objevuje těsně před východem Slunce nad jihovýchodním obzorem, přičemž největší elongace nastává 27. ledna 2010 (Merkur je přibližně 5° nad obzorem). V době nejlepší pozorovatelnosti Merkur dosahuje -0,1 mag.

Další (a v roce 2010 nejlepší) příležitost pro pozorování Merkuru nastává v období mezi 24. březnem a 22. dubnem 2010, kdy se planeta objevuje těsně po západu slunce na západním obzorem, přičemž největší elongace nastává 9. dubna 2010 (Merkur je přibližně 12° nad obzorem). V době nejlepší pozorovatelnosti Merkur dosahuje -0,1 mag.

Poslední pozorovací příležitost je mezi 10. září a 5. říjnem, kdy se Merkur objevuje opět před východem Slunce nad východním obzorem, přičemž největší elongace nastává 19. září 2010 (Merkur je přibližně 10° nad obzorem). V době nejlepší pozorovatelnosti Merkur dosahuje -0,1 mag.

Venuše

Podmínky pro pozorování planety Venuše v roce 2010 velmi nejsou zrovna dobré. V první polovině roku se bude planeta objevovat jako večernice po západu Slunce nad severozápadním obzorem. Její výška nad obzorem nejprve bude relativně nízká. Nejvýše nad obzor se Venuše dostane 20. května, kdy bude přibližně 17° nad obzorem. V té době bude její jasnost dosahovat –4 mag. Poté bude Venuše opět klesat k níže k obzoru, až na začátku září zmizí v  paprscích zapadajícího Slunce.

Od listopadu, se však začne znovu objevovat na ranní obloze coby jitřenka, přičemž její nejlepší pozorovatelnost nastane 6. prosince, kdy bude její výška nad východním obzorem činit 24°. Od tohoto data pak začne opět pozvolna klesat k obzoru.

Mars

Nejlepším obdobím pro pozorování Marsu bude přelom ledna a února. 29. ledna nastává opozice Marsu se Sluncem. V tomto okamžiku bude Mars vycházet při západu Slunce nad východem a naopak zapadat nad západem při východu Slunce. Postupem času proto bude Mars vycházet stále dříve, na obloze se tak bude objevovat již po západu Slunce, a naopak zapadat bude stále dříve před východem Slunce. V průběhu června začne Mars zapadat již před půlnocí a během druhé poloviny roku již budou jeho pozorovací podmínky špatné, protože záře planety bude s přibývajícím rokem stále více zanikat v záři zapadajícího Slunce.

Nejvyšší jasnosti Mars dosáhne na konci ledna, kdy jeho jasnost dosahuje –1,2 mag.

Na začátku roku se Mars nachází v západní části souhvězdí Lva, 10. ledna však vstoupí do sousedního souhvězdí Raka, ve kterém se bude pohybovat až do 12. května, aby se posléze opět vrátil do Lva přes které přejde směrem na východ. 19. července vstoupí do souhvězdí Panny. 26. září se Mars začne promítat do souhvězdí Vah, které taktéž projede a 27. října vstoupí do severního výběžku souhvězdí Štíra, posléze 8. listopadu vstoupí do souhvězdí Hadonoše. Skrz Hadonoše bude přecházet až do začátku prosince, konkrétně do 2. prosince a posléze skončí v souhvězdí Střelce.

Jupiter

Během ledna roku 2010 je stále ještě možné Jupiter spatřit po západu Slunce nad západním obzorem, během února však z večerní oblohy zcela zmizí. Na ranní oblohu se opět začne dostávat v průběhu dubna. Doba východu Jupiteru se však bude posouvat a Jupiter tak začne vycházet stále dříve, na konci července začne Jupiter vycházet již před půlnocí. Ve druhé polovině září (21. září) Jupiter vstoupí do opozice se Sluncem, bude tak pozorovatelný po celou noc. Od této doby se bude Jupiter na obloze objevovat již po západu Slunce, přičemž bude zapadat stále dříve před východem Slunce. V polovině prosince začne Jupiter zapadat před půlnocí.

Nejvyšší jasnosti Jupiter dosáhne v období od 19. srpna do 18. října, kdy bude dosahovat –2,9 mag.

Jupiter se na začátku roku nachází v souhvězdí Kozoroha, avšak již 5. ledna projde do souhvězdí Vodnáře. 3. května pak přejde do souhvězdí Ryb, aby se 14. října opět vrátil zpět do Vodnáře, kde svou roční pouť ukončí.

Saturn

Saturn je pozorovatelný od samého začátku roku. Začátkem ledna vychází před půlnocí. Stejně jako u ostatních planet, i v případě Saturnu se jeho východy posouvají na stále dřívější dobu, což konkrétně znamená, že Saturn začne vycházet při západu Slunce a zapadat při východu Slunce (je v opozice) ve druhé polovině března (22. března). Poté se časy jeho východu i západu posouvají směrem kupředu, a tak Saturn v druhé polovině června začne zapadat již před půlnocí. V průběhu září pak začne z večerní oblohy zcela mizet. Krátce nato, v průběhu října se však opět začne objevovat na ranní obloze. Na konci roku již bude vycházet krátce po půlnoci.

Nejvyšší jasnosti Saturn dosáhne na konci března, kdy bude jeho jasnost dosahovat +0,5 mag.

Saturn se bude celý rok nacházet v souhvězdí Panny.

Uran

Uran se na začátku roku nachází na večerní obloze, avšak zapadá stále dříve, takže se v polovině března již stává nepozorovatelným. Krátce nato se však začíná objevovat na ranní obloze, přičemž pět vychází stále dříve. Ve druhé polovině června již vychází před půlnocí a nejlepší pozorovací podmínky nastávají 21. září, kdy se Uran dostává do opozice se Sluncem (nad východem vychází v době západu Slunce a zad západem zapadá v době východu Slunce). Následují stále časnější východy, až v polovině prosince zapadá ještě před půlnocí.

Nejvyšší jasnost Uranu připadá na období konce srpna, celého září a začátku října. Jasnost se dostává k +5,7mag.

1. ledna 2010 se uran nachází na samých hranicích souhvězdí Vodnáře a Ryb a přesouvá se do Ryb, kde setrvá až do konce roku.

Neptun

Během ledna se planeta Neptun nachází nízko nad západním obzorem a přestává být pozorovatelná. Na ranní oblohu se dostává na přelomu února a března a vychází stále dříve. Před půlnocí začíná Neptun vycházet začátkem června a opozice (nad východem vychází v době západu Slunce a zad západem zapadá v době východu Slunce) připadá na 20. srpna. Poté se Neptun začíná přesouvat na večerní oblohu a již s příchodem listopadu zapadá před půlnocí. Na konci roku zapadá před 21. hodinou.

Slabý nárůst jasnosti Neptunu připadne na červenec, srpen a září, kdy jasnost dosáhne +7,8 mag.

Na začátku roku je Neptun v souhvězdí Kozoroha, koncem března se přesouvá do Vodnáře, aby se opět v srpnu vrátil zpět do Vodnáře.

meteorické roje

Víceméně jediným dobře pozorovatelným meteorickým rojem budou v roce 2010 Perseidy, které prakticky nebude rušit Měsíc. Maximum nastává krátce po půlnoci.

začátek aktivity: 17. července 2010
maximum aktivity: 13. srpna 2010
konec aktivity: 24. srpna 2010
hodinová frekvence meteorů při maximum: cca. 100

U všech ostatních rojů bude rušit Měsíc.

roj: Qaudrantidy
začátek aktivity: 31. prosince 2009
maximum aktivity: 3. ledna 2010
konec aktivity: 5. ledna 2010
hodinová frekvence meteorů při maximum: cca. 130

roj: Leonidy
začátek aktivity: 11. listopadu 2010
maximum aktivity: 18. listopadu 2010
konec aktivity: 20. listopadu 2010

roj: Geminidy
začátek aktivity: 4. prosince 2010
maximum aktivity: 14. prosince 2010
konec aktivity: 22. prosince 2010
hodinová frekvence meteorů při maximum: cca. 120

zatmění Slunce

V roce 2010 nastávají dvě zatmění Slunce, jedno z nich prstencové a druhé úplné.

Prstencové zatmění Slunce 15. ledna 2010
Toto zatmění bude z České republiky prakticky nepozorovatelné, výjimku tvoří pouze Morava, odkud bude při východu Slunce viditelný poslední čtvrtý kontakt (v 7:50 SEČ).
Zatmění bude pozorovatelné ze západní Afriky a oblasti Indického oceánu, Indie a Číny.

Úplné zatmění Slunce 11. července 2010
U nás nepozorovatelné. Pozorovatelné z Tichého oceánu, Jižní Ameriky a Patagonie.

zatmění Měsíce

V roce 2010 nastávají dvě zatmění Měsíce, jedno částečné, druhé úplné.

Částečné zatmění Měsíce 26. června 2010
Z České republiky nepozorovatelné. Pozorovatelné z Tichého oceánu, Antarktidy a Austrálie.

Úplné zatmění Měsíce 21. prosince 2010
Z České republiky pozorovatelná pouze polostínová fáze.
Měsíc vstupuje do částečného zatmění v 7:32 SEČ, avšak již v 7:58 zapadá. Začátek úplného zatmění se proto odehrává již pod obzorem.

Jev je lépe pozorovatelný ze Severní Ameriky a Arktidy.

Krásný astronomický rok pod oblohou přeje Jihlavská astronomická společnost!

Zdroj: Hvězdárěká ročenka 2010 (http://www.planetarium.cz).

počet komentářů: 2 »

1. 

   Štěpán říká:
   6. 7. 2010 v 09:11

   Dobrý den, nemáte u data odsluní chybu?
   22. července 2010 - to se mi dá nějak pozdě…

2. 

   Miloš Podařil říká:
   6. 7. 2010 v 09:18

   Dobrý den, díky za upozornění. Máte pravdu, šlo o chybu. Vše už je uvedeno na pravou míru.

   S pozdravem
   Miloš Podařil

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web