24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.
Tenká zrcadla se snáze ohýbají
28. 6. 2010: Zničujícímu vlivu atmosféry na rozlišovací schopnost pozemských dalekohledů čelíme již několik málo desetiletí pomocí adaptivní optiky. Řízenými deformacemi zrcadla se v reálném čase vyrovnává obraz pokřivený průchodem ovzduším. K rychlému prohýbání velkých a těžkých zrcadel je ale třeba hodně síly a silné elektrické “prsty” produkují zbytečně mnoho odpadního tepla.
Nový systém vyvinutý Rogerem Hamelinckem však využívá velmi tenké zrcadlo a obejde se proto bez aktivního chlazení. Třeba se ho dočká i dvaačtyřicetimetrový EELT (European Extra Large Telescope).
Více na ScienceDaily
Astrofyzika III: Teoretická mechanika
V tomto dílu seriálu o astrofyzice se nejprve vrátíme o pár let zpět. Popíšeme si základy nebeské mechaniky a zavedeme si pojmy, které budeme dále využívat pro popis vesmíru. Ukážeme si, jak speciální teorie relativity (STR) změnila představy nahlížení na popis základní interakce mezi vesmírnými objekty. Vzájemné silové působení mezi dvěma hmotnými objekty nazýváme gravitační interakce. I když ji velmi dobře známe z běžného života, její správný fyzikální popis je úkol, který ani dnes není dotažený do konce.
Jak mnoho váží jen jediné neutrino?
23. 6. 2010: Stručně řečeno neutrino váží velice málo, nanejvýš miliardtinu hmotnosti vodíkového atomu. Přesněji bychom se to měli dovědět díky rozsáhlé přehlídce galaxií. Přestože svítící hmota tvoří jen necelé jedno procentu hmotnosti vesmíru, z jejího rozložení lze získat informace i o nenápadnějších formách hmoty, jejímž příkladem jsou i neutrina.
Více na ScienceDaily
Je jich stále víc a víc
22. 6. 2010: K objevování jiných planetárních soustav dnes složí dvě družice. Francouzský COROT a americký Kepler. První jmenovaná družice nalezla za tři a půl roku 15 nových planet. Kepler ještě žádnou, ale během pouhých 43 dnů činnosti nalezl stovky podezřelých kandidátů. Celkem již známe asi 450 cizích světů.
Více na stránkách Astrobiology Magazine
Začíná astronomické léto
21. 6. 2010: Dnes v 13:28 SELČ nastává letní slunovrat (Slunce se promítá přesně ned obratník Raka - je vůbec nejvýše nad obzorem) a začíná astronomické léto.
LASO 2010: Last moment
Na letním dětském táboře Jihlavské astronomické společnosti Letní astronomické soustředění LASO 2010 se uvolnila dvě místa. Chcete-li strávit pohodový kus léta pod oblohou, neváhejte a co nejrychleji nás kontaktujte : )
Více na http://jiast.cz/laso.
400 let pozorování prstenců Saturnu
17. 6. 2010: V těchto dnesch si připomínáme již 400. výročí od vůbec prvního pozorování prstenců planety Saturn. V roce 1610 je totiž jako vůbec první člověk spatřil Galileo Galilei. Jeho možnosti pozorování se však od těch současných značně lišily.
Zajímavý článek na astro.cz.
Vznik planet z blízka
12. 6. 2010: Pomocí Keckova dalekohledu na Mauna Kea byly pozorovány vznikající planetární soustavy s dosud nevídaným rozlišením. Keckův dalekohled je tvořen dvěma desetimetrovými teleskopy, které mohou pracovat společně.
Více na ScienceDaily
Světlo X: Koherentní zdroje záření
V desátém díle seriálu o světle se budeme věnovat velmi rozsáhlé kapitole o maserech a laserech. Jedná se o přístroje na výrobu velmi koherentního a monochromatického elektromagnetického záření, které za posledních 60let umožnily obrovský technologický pokrok optiky. Nejprve si vysvětleme, proč je důležité vyrábět koherentní zdroje záření, poté vysvětlíme fyzikální princip laseru.
Červnová přehlídka oblohy - Panna
Měsíc červen mezi astronomy příliš oblíbený není. Nastává totiž letní slunovrat, při kterém jsou noci jen velmi krátké. V době slunovratu (21. června 2010 v 13:28 SELČ) Slunce zapadá až 13 minut po 21. hodině a vychází již 9 minut před 5. hodinou ranní. Noc tedy trvá pouhých 7 hodin a 38 minut. Ve skutečnosti však existuje ještě jeden problém. Během noci je Slunce velmi nízko pod severním obzorem, což způsobuje výrazně světlejší noci.
Loading ...
