Začíná astronomické jaro
20. 3. 2010: Dnes v 18:32 SEČ nastává jarní rovnodennost (Slunce se promítá přesně nad rovník) a začíná astronomické jaro.
Návratový modul lodi Sojuz dnes přistál
18. 3. 2010: V Kazachstánu úspěšně přistál návratový modul kosmické lodi Sojuz (TMA - 16), který na Zemi dopravil dva kosmonauty (Jeffa Williamse a Maxima Surajeva) z Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Záznam z přistání na astro.cz.
Start raketoplánu Discovery bude možná odložen
16. 3. 2010: Start raketoplánu Discovery, který se má k Mezinárodní vesmírné stanici vydat 5. dubna tohoto roku, bude možná kvůli netěsnícím ventilům odložen.
Více na tyden.cz.
Světlo VIII: Elektromagnetické spektrum
Fyzikální vědu, která studuje vznik a vlastnosti spekter, nazýváme spektroskopie. Jí bude věnován další díl našeho seriálu. Podívejme se pečlivěji na vlastnosti pojmu spektrum. V rámci seriálu se budeme bavit o světle bavit jako o elektromagnetickém spektru. Zakladatelem a objevitelem spektroskopie je sir Isaac Newton, který pomocí skleněného hranolu rozložil bílé světlo na jednotlivé monochromatické složky (viditelné světlo o stejné vlnové délce). Tento jev lze velmi jednoduše vysvětlit. Víme, že světlo se na rozhraní dvou opticky rozdílně hustých prostředí láme (podle Snellova zákona), kde poměr sinusů úhlu dopadu a úhlu lomu je roven poměru indexů lomu obou prostředí.
Prodloužený temný proud
10. 3. 2010: Záhadný temný proud (’Dark flow’), který objevil Alexandr Kashinski z Goddard Space Flight Center NASA teprve před osmnácti měsíci, sahá dvakrát dále než se dosud myslelo. Temným proudem nazýváme uspořádaný pohyb kup galaxií do směru souhvězdí Kentaura a Hydry.
Nyní ho můžeme sledovat až dvě a půl miliardy světelných let od Země. Proud byl nalezen díky družici WMAP zkoumající mikrovlnné reliktní záření. Kashinského článek shrnující nejnovější poznatky o tomto jevu má vyjít 20. března v The Astrophysical Journal Letters.
Více na stránkách NASA
Messierův katalog: M4 - K srdci škorpiona
rubrika: Messierův katalog, astronomie, články
Dnes se vydáme za další kulovou hvězdokupou. Tato bude ale trochu jiná než ty z předchozích dílů tohoto seriálu. Kulovou hvězdokupu M4 (NGC 6121) najdeme v souhvězdí Štíra. Leží jen asi stupeň západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí, červeného veleobra Antares, představujícího štírovo srdce. Za velmi dobrých podmínek může být M4 viditelná dokonce pouhým okem. V našich zeměpisných šířkách však nikdy nevystoupí příliš vysoko nad jižní horizont a při pozorování z jihlavské brány se tak ztrácí na přesvětlené obloze. [více...]
LASO je na Facebooku
Na Facebooku již nyní můžete navštívit stráknu věnovanou Letnímu astronomickému soustředění. Skupina je vytvořená pro všechny zájemce o astronomii. Zvláště pak pro bývalé, přítomné a budoucí účastníky LASO (Letní Astronomické SOustředění).
http://www.facebook.com/group.php?gid=352423621650
Bl. b. za rok 2009
9. 3. 2010: Sdružení SISYFOS včera na púdě Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy rozdalo Bludné balvany (zkratkou Bl. b.), tedy anticeny za rozvoj iracionality, matení veřejnosti a “blátivé myšlení”, za rok 2009. Jeden z balvanů obdržel i bývalý prezidentský mluvčí Petr Hájek.
Více na SISYFOS.
Originál teorie relativity na vlastní oči
8. 3. 2010: Rukopis originálu Obecné teorie relativity od Alberta Einsteina je vystavován v Jeruzalémě. Dokument čítá 46 stran ručně psaných textů.
Více na lidovky.cz.
Březnová přehlídka oblohy – opozice Saturnu
V minulém (únorovém) vydání našeho seriálu jsme se věnovali opozici planety Mars, nyní, v březnu, nastane opozice další planety, totiž Saturnu. Jen ve stručnosti proto shrňme, co termín „opozice“ vlastně znamená. Jde o právě takové postavení kosmických těles, v našem případě planet, kdy při pozorování ze Země vidíme planetu v opozici přesně na druhé straně oblohy, než je Slunce. V principu tedy taková planeta nad východním obzorem vychází v době západu Slunce a nad západním obzorem zapadá v době východu Slunce. Zjednodušeně řečeno, planetu lze pozorovat prakticky po celou noc, přičemž vůbec nejvýše nad (jižním) obzorem se planeta nachází přesně o půlnoci. Planeta v opozici je zároveň k Zemi nejblíže. Z výše řečeného tedy vyplývá, že období opozice je pro pozorování daného tělesa zcela nejpříhodnější.











24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.

