24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.
Phoenix zřejmě zamrznul
22. 1. 2010: Kosmická sonda Mars Odyssey z oběžné dráhy Marsu dokončila pátrání po planetární sondě Phoenix Mars Lander, která v květnu 2008 přistála poblíž severního pólu Marsu. Mars Odyssey však signál Phoenixu nezachitila, takže NASA předpokládá, že Phoenix zamrznul.
Více na nasa.gov.
Sluneční soustava v jednom ohni
19. 01. 2010: Ačkoli je pozemský život založen na uhlíku, naše planeta ho obsahuje jedenáckrát méně než vzdálené komety. Například křemík je zde mnohem běžnější. Skupina jihokorejských astronomů publikovala článek, kde nabízí vysvětlení záhady chybějícího uhlíku. Blízko Slunce stoupla teplota prachu, ze kterého vznikly planety, nad 1500 °C, což dostačuje k vypaření uhlíku. Ve vzdálenosti, kde se nachází Země, ale tak teplo nebylo. Uhlík se zde ale mohl sloučil s kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého a dalších plynů, tedy vlastně shořet. Podle výpočtů mohl být veškerý pevný uhlík ve vitřní části Sluneční soustavy zničen během několika let.
Více na NewScientist
ExoMars Trace Plyn Orbiter
18. 1. 2010: ESA a NASA, vyzývají vědce z celého světa, aby navrhli nástroj pro jejich společnou misi (ExoMars Trace Plyn Orbiter) na Mars naplánovanou na rok 2016. Cílem mise je mapování látek, jejichž množství v atmosféře je stopové. Zvláštní pozornost bude věnována metanu, který by mohl signalizovat život na Marsu.
Více na esa.int
Raketoplán za třičtvrtě miliardy
17. 1. 2010: Poslední plánovaný start raketoplánu se pozvolna blíží (jako vůbec poslední má startovat raketoplán Discovery 16. září 2010) a NASA se připravuje na pravděpodobné rozprodání legendárních komických korábů. Cena jednoho tohoto stroje je v tuto chvíli odhadována na pouhých 42milionů USD, tedy asi 757milionů CZK. Ve hře je však zřejmě ještě možnost, že dojde k prodloužení programu raketoplánů.
Více v článku na tyden.cz.
Dvojhvězdy mohou postupně vytvořit několik planetárních systémů
15.1.2010: Hagai Perets z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics navrhl mechanimus vzniku planet ve dvojhvězdných systémech. Planety obvykle vznikají souběžně s mateřskou hvězdou. Zde by mohl být materiál, který na konci života odvrhne jedna z hvězd, využit k vytvoření nové generace planet obíhajících druhou složku dvojhvězdy. Totéž by se opakovalo při úmrtí druhé hvězdy. Nové planety by proto vznikly až třikrát.
Více na NewScientist
Páté výročí přistání Huygens na Titanu
14. 1. 2010: Přesně před pěti lety sonda Huygens přistála na povrchu Titanu, největšího měsíce planety Saturn. Vědci z celého světa se sešli v Barceloně, kde projednávají odkaz Huygensu a váží budoucí průzkumné mise na Titan. Více na esa.int
První přímé spektrum exoplanety
14.1.2009: Astronomům z Evropské jižní observatoře (ESO) se podařilo získat první přímé spektrum planety obíhající slunci podobnou hvězdu. Dosud byl k získání spektra planety nutný její přechod před diskem mateřské hvězdy. Ve světle procházejícím atmosférou planety se pak objeví absorpční čáry příslušné prvkům, které se v atmosféře planety nacházejí. Získání spektra přímo z velice slabého světla planety, navíc přesvícené blízkou hvězdou, se podařilo díky soustavě čtyř více než osmimetrových dalekohledů VLT vybavených adaptivní optikou.
Více na ScienceDaily
Nové spekulace o Gagarinově smrti
12. 1. 2010: Objevují se nové spekulace o smrti prvního světového kosmonauta Jurije Gagarina. Podle nejnovějších poznatků mělo v jeho stíhačce MIG 15 UTI dojít ke ztrátě hermetičnosti kabiny. Více v článku na webu ČT24.
Zemi nejpodobnější planeta je zbytkem po plynném obru
10. 01. 2010: Extrasolární planeta CoRoT-7b, objevená v únoru roku 2009 družicí CoRoT v souhvězdí Jednorožce, má průměr jen asi 21 000 km a váží necelý pětinásobek hmotnosti Země, je tak jednou z nejmenších známých exoplanet. Na rozdíl od naší planety obíhá tak blízko svého slunce, že tamější rok je kratší než 24 hodin a teplota na osvětlené straně šplhá k 1800 °C! Podle Briana Jacksona z NASA může být tento 480 světelných let vzdálený skalnatý svět jen obnaženým jádrem původně dvacetkrát hmotnější plynné planety. I v případě, že byla planeta od počátku složena z hornin, muselo se během 1,5 miliardy let její existence odpařit několik hmotností Země.
Více na ScienceDaily
Lednová přehlídka oblohy - Velký pes a jeho Sírius
S příchodem nového roku 2010 se noci začínají viditelně krátit ve prospěch dne. Například na začátku ledna Slunce vychází v 7 hodin a 59 minut a zapadá v 16 hodin a 9 minut. Na konci ledna však již východ Slunce nastává v 7 hodin a 35 minut a západ v 16 hodin 59 minut. Zatímco na začátku měsíce noc trvá ještě plných 15 hodin a 50 minut, na konci ledna noc trvá jen 14 hodin a 36 minut.
Loading ...
