Setkání složek ČAS v Jihlavě
18. dubna 2009 v jihlavském kongresocém sále Krajského úřadu kraje Vysočina ptobělo tradiční setkání složek České astronomické spoelčnosti. Minulá setkání probíhala vždy v Praze, Jihlava se tak stala teprve druým hostitelským městem. Záštitu nad akcí převzala Dr. Marie Kružíková, radní kraje Vysočina.
foto: Miloš Podařil, SH
34. tisková zpráva: Setkání České astronomické společnosti letos proběhne v Jihlavě
Letošní setkání všech složek a kolektivních členů České astronomické společnosti (http://www.astro.cz) proběhne v Jihlavě. Do krajského města Vysočiny se tak sjedou astronomové z celé České republiky. Toto tradiční setkávání v minulosti vždy probíhalo v hl. m. Praze, Jihlava se tak po Praze stane teprve druhým hostitelským městem. Samotné jednání složek České astronomické společnosti (http://www.astro.cz/cas) bude probíhat v sobotu 18. dubna 2009 v kongresovém sále Krajského úřadu kraje Vysočina (Žižkova 57, Jihlava). Začátek akce je naplánovaný na 9:30 hod, přičemž registrace a prezence účastníků bude probíhat již o 8:30 hod. Oficiální část akce pak bude ukončena mezi 17:30 a 18:00 hod.
Dubnová přehlídka oblohy - nebesa střežená lvy
Rok co rok se s příchodem jara na večerní obloze objevuje dvojice lvů - Lev a Malý lev. Nejinak tomu je i letos. Vysoko nad jihem nyní můžeme po setmění pozorovat dvojici souhvězdí v nichž naši dávní předci viděli lvy. V případě souhvězdí Lva, tedy toho většího lva, je obraz kočkovité šelmy do jisté míry pochopitelný. Méně známé souhvězdí Malého lva však svým tvarem obávanou šelmu zcela jistě nepřipomíná.
Světlo III: Polarizace světa
V předchozích dílech seriálu jsme se dozvěděli, co je světlo. V tomto díle si vystačíme pouze s vlnovou povahou světla.
Pokud se mám šíří světlo, víme, že o jeho směru rozhoduje vektor elektrické intenzity E a vektor magnetické indukce B. Tyto vektory jsou na sebe vždy kolmé a směr šíření světla je na oba tyto vektory také kolmý. Vlastnost, která popisuje právě velikost a směr kmitání těchto vektorů, říkáme polarizace světla. V běžném světle směřují vektory E a B do všech směru s různou velikostí (tzv. nepolarizované světlo). Nejobecnější polarizaci říkáme eliptická polarizace, kde vektory opisují tvar elipsy. Již méně obecná polarizace je kruhová (viz. obrázek 1), kde vektory E a B opisují kružnici. Pro aplikace nejdůležitější polarizací je polarizace lineární, kde vektor E a B kmitá pouze v jednom směru.
Teleskopie XIV: Jednoduché zařízení pro astrografii
Fotografie, které nacházejí široké využití ve všech odvětvích činnosti člověka, mají v astronomii specifické poslání. Neslouží zde jen k tomu, aby zachytily přesně a podrobně nejrůznější (často velmi rychle mizící) jevy, ale umožňují i zobrazení “neviditelných” objektů. Každý astronom-amatér ví, že fotografický materiál je při studiu vesmíru oproti lidskému oku v určité výhodě. Zatímco oko zaznamená jen ten zdroje světla, jehož intenzita překročila práh jeho citlivosti, ve fotografické emulzi se může akumulovat malé světelné množství delší dobu, a tak vytvořit předpoklad pro vznik viditelného obrazu i v případě velmi slabých zdrojů světla. I když podobnou úlohu dnes převzali i jiné moderní prostředky založené na elektronickém principu (CCD kamery), pro amatéra zůstává v tomto směru fotografie nejpřístupnější a nejzajímavější metodou studia mnohých objektů. Platí to především o fotografickém sledování hvězd, mlhovin, komet a pod.
Tandem: Miloš Podařil (mp3)
Moderátorka Tandemu Petra Emmerová si do dopoledního vysílání opět pozvala Miloše Podařila, astronoma z Jihlavské astronomické společnosti. Hlavním tématem se tentokráte stala nedávno vypuštěná družice Kepler, která bude pátrat po cizích planetách.











24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.

