Březnová přehlídka oblohy - nástup jarních souhvězdí
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
V březnu nastávají hned dvě změny. Začíná léto a mění se čas. Letošní jaro začne 20. března s úderem 45. minuty 6 hodiny ranní. Tou dobou se bude Slunce nacházet přesně nad zemským rovníkem. Z toho důvodu také 20. března nastává rovnodennost, tedy jeden ze dvou dnů v roce, kdy je z hlediska nebeské mechaniky den stejně dlouhý jako noc. Ve skutečnosti to tak ale není. Sluneční paprsky se v zemské atmosféře lámou, čímž se den zdánlivě prodlužuje.
Lev a Vlasy Bereniky
Dvě jarní souhvězdí, jedno je na obloze nepřehlédnutelné, druhé na městské obloze skoro neuvidíte. To první jsou prý vlasy egyptské královny Bereniky, která je slíbila bohyni Venuši, pokud se její manžel vrátí z válečné výpravy proti Asyřanům. Manžel se vrátil živ a zdráv, a tak následovala starověká verze Postřižin. Nicméně druhý den vlasy v chrámu nebyly. Zaměstnanci chrámu unikli smrti jen díky tomu, že Řek Konon tyto vlasy našel na obloze. Lev zase sužoval kraj kolem Mykén (viděli jste v Řecku lvy?) a byl zabit samotným Herkulem. Oba pak našli místo na obloze.
Jihlavská astronomická společnost předala bránu Matky Boží
Jihlavská astronomická společnost je již velmi těsně spjata s objektem historické brána Matky Boží v Jihlavě. Působí zde již od poloviny roku 2002. Od té doby se v objektu vystřídalo už několik provozovatelů. Op prosince roku 2006 byla díky vzniklé situaci Jihlavská astronomická společnost provizorním provozovatelem objektu. Nouzové řešení (provoz prostřednictvím Jihlavské astronomické společnosti) bylo původně plánované pouze na dobu maximálně pěti měsíců. Okolnosti však chtěly tomu, že astronomická společnost vydržela u provozu objektu až do konce února roku 2008.
Karlovy Vary 2008
Při druhé exkurzi v roce 2008 jsme přijali pozvání od našeho kamaráda Mirka Spurného, ředitele hvězdárny v Karlových Varech a strávili jsme na západě Čech velmi příjemný víkend. Krom hvězdárenských zákoutí nám vyšel čas i na krátkou návštěvu města. Nemohli jsme tedy nenavštívit vřídlo, kolonádu a jednu z místních restaurací
foto: Miloš Podařil, Jan Kalný, Petra Váňová, Luboš Novotný
Teleskopie III: Jednoduché metody měření a výpočty pro amatérskou konstrukci dalekohledů
Je již téměř pravidlem, že se amatérští astronomové krom otázek týkajících se vesmíru, zajímají též o principy praktické optiky. Optické přístroje (dalekohledy a fotokomory) představují prostředky, které umožňují přátelům astronomie pronikat hlouběji do vesmíru, ale u řešit jiné zajímavé otázky. Nejen ten, kdo se připravuje na vlastní konstrukci dalekohledu, ale i ten, kdo se snaží o dokonalé a mnohostranné využití přístroje tovární výroby se musí seznámit s řešením některých základních problémů optiky. Cílem následujících řádků je naznačit jednoduché řešení nejčastějších otázek. Přesnost výsledků měření a výpočtů sice v drtivé většině případů nemůže dosáhnout profesionální úrovně, pro amatérské konstrukce a úpravy přístrojů jsou však dostačující.











24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.

