23. tisková zpráva: 50. výročí kosmonautiky v Jihlavě
Ve druhé polovině roku 2007 uplyne přesně 50 let od startu vůbec první umělé družice Země – Sputnik 1. Jihlavská astronomická společnost u příležitosti tohoto výročí připravila výstavu Padesát let kosmické éry. Návštěvníci výstavy se mohou těšit na dvě desítky velkoformátových plakátů, které budou seznamovat s minulostí, současností i budoucností kosmonautiky. Výstava bude zároveň součástí mezinárodního Světového kosmického týdne. Výstava bude zahájena vernisáží, jejíž součástí bude i přednáška Ing. Tomáše Přibyla nazvaná Úchvatné okamžiky kosmické historie. Bude malou procházkou největších úspěchů a nezdarů světové kosmonautiky za posledních padesát let. Seznámí posluchače s okamžiky, kdy byla světová kosmonautika na titulních stranách novin – ať v dobrém nebo negativním slova smyslu.
Jsme slavnější než Rolling Stones :-)
Článek o brněnském koncertu legendárních Rolling Stones se na fotostránce MF Dnes (28. července 2007) objevil až pod snímkem, který ilustruje článek o Jihlavské astronomické společnosti
Je zřejmé, kdo je slavnější :)))
Mars velký jako Měsíc? Jistě, vždy v srpnu…
Již několik let se vždy začátkem srpna začnou množit spamové maily, které informují o fantastickém přiblížení Marsu k Zemi. I letos se zprávy o neuvěřitelně “velkém” Marsu v našich mailových schránkách opět objevily. Zpráva vypadá přibližně následovně:
“Planeta Mars bude nejjasnější na noční obloze počínaje srpnem. Bude tak veliký jako měsíc za úplňku - pouhým okem. Toto bude nejpříznivější 27.8., kdy se Mars přiblíží do vzdálenosti 31.65 mil od Země. Určitě se dívejte na oblohu 27.8. 12:30 v noci. Bude to vypadat tak, jako že Země má dva měsíce. Příště se Mars přiblíží tak těsně až v roce 2287. Poděl se tímhle s tvými přáteli, protože nikdy během dnešního života to nebude už možno vidět znovu.”
Perseus a Andromeda
Jeden z nejznámějších antických příběhů. Andromeda byla dcerou etiopské královny Kasiopeji, která se chlubila, že její dcera je tak půvabná, že svou krásou zastíní i nymfy. To rozezlilo boha moře Poseidona tak, že vyslal mořskou obludu, aby zničila vše živé. Otec Andromedy, král Cefeus, se ve věštírně dozvěděl, že pomoci může jen obětování jeho dcery. Ta byla pak přikována ke skále a očekávala svůj krutý osud. Jak už to tak ale v bájích chodí, projížděl kolem Perseus s useknutou hlavou medúzy, která uměla proměnit v kámen vše živé. Stačil jediný pohled a obluda zkameněla. Perseus se naopak podíval na Andromedu, vzal si ji za ženu a žili šťastně… ostatně až dodnes, kdy je můžeme nalézt vedle sebe na obloze.
Letní astronomické soustředění LASO 2007
Čtvrtý ročník letního dětského tábora Jihlavské astronomické společnosti Letní astronomické soustředění byl opět nad míru vydařený. Zájem ze strany účastníků byl nebával velký, počasí nám přálo, takže vlastně ani nevíme, co více bychom si mohli přát. Snad jen, aby LASO ještě neskončilo… (samostatná fotogalerie na stránkách LASO).
Srpnová přehlídka oblohy - Perseidy a Štír
Nejznámějším astronomickým jevem na srpnové obloze je bezesporu meteorický roj Perseid. Padající hvězdy, též známé jako slzy svatého Vavřince (to kvůli časové blízkosti svátku tohoto svatého) se s železnou pravidelností objevují vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum roje Perseid nastane v pondělí 13. srpna. V tento den sice Měsíc svou září oblohu zjasňovat nebude, nicméně největší intenzita roje bohužel připadá na dopolední hodiny. Perseidy tedy letos budou nejvíce patrné 13. srpna ráno krátce před setměním, o něco málo méně pak večer po setmění.











24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.

